Jaká bude naše obec? Zúčastněte se projednávání územního plánu!

Rozhodnutí úřadů někdy berou dech. Z parčíku, do kterého jsme byli zvyklí chodit, z ničeho nic vzniknou stavební parcely, stromy jsou pokáceny a začne budování rezidenční čtvrti... Malá výrobna, která již roky stojí na dohled od obytných domů, se náhle rozrůstá a mění ve velkou továrnu obtěžující svým provozem ve dne v noci desítky lidí... V těsné blízkosti obce, kde je dnes naprostý klid, má brzy začít stavba nové rychlostní silnice...

Zdá se Vám to povědomé? Také jste někdy něco podobného zažili a připadalo Vám to absurdní? Pak je následující návod určen právě Vám. Podle zákona musí všechny stavby a závažné změny v území, tedy například výstavba na zemědělské půdě nebo zabírání zelených ploch, odpovídat platnému územnímu plánu. Jeho vznik a změny můžete ovlivnit.

Každé území musí být nějakým způsobem uspořádáno tak, aby bylo zřejmé, jakou má ta která část dotčeného území funkci. Územní plánování je tedy klíčovým nástrojem pro jakýkoli stavební rozvoj lidských sídel a změny v krajině. Projekty, které jsou v územním plánu jednou zaneseny, jsou v budoucnosti velmi těžko odvratitelné.
V procesu územního plánování mají hlavní slovo Ministerstvo pro místní rozvoj, zastupitelstva krajů a zastupitelstva obcí. Ani veřejnost by neměla být při tvorbě těchto základních územně plánovacích dokumentů opomenuta. Proto jsou jí v tomto procesu poskytnuta určitá práva na účast.

Územní plánování je upraveno v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tento právní předpis nahradil od 1. 1. 2007 starý stavební zákon č. 50/1976 Sb. a přinesl mnoho nový institutů a postupů.

Proč je územní plánování důležité?

Cílem územního plánování (§ 18 – 19 stavebního zákona) by mělo být zachování a vyvažování podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, aby bylo dosaženo obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Prostřednictvím územního plánování se mají vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, především by územní plánování mělo být nástrojem pro soustavné a komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území.

K dosažení všech těchto cílů by územní plánování mělo ve veřejném zájmu:

• chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.
• chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti.
• určovat podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťovat ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.
• zajistit, aby v nezastavěném území byly v souladu s jeho charakterem umisťovány jen určené stavby, zařízení a jiná opatření.

Územní plánování má podle § 19 stavebního zákona plnit zejména tyto úkoly:

• zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
• stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,
• prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,
• stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb,
• stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území,
• stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),
• vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem,
• vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn,
• stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení,
• prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,
• vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,
• určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,
• vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
• regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
• uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče,
• vyhodnocovat vlivy politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území").